Pokuta za pozdní podání daňového přiznání: Co vás čeká?

Výše pokuty za opožděné daňové přiznání

Pokuta za pozdní podání daňového přiznání – možná vás to zaskočí, ale může vás to vyjít draho. Když nestihne podát přiznání včas, čeká vás sankce od finančního úřadu. A není to jen tak pro formu – celý systém funguje proto, aby měl každý motivaci doručit své papíry včas.

Jak vysoká vlastně ta pokuta bývá? To záleží na několika věcech. Finanční úřad může účtovat až 0,05 procenta ze stanovené daně za každý den zpoždění, maximálně však pět procent z celkové daně. Zní to komplikovaně? Jednoduše řečeno: čím vyšší máte daň a čím déle váháte, tím víc zaplatíte.

Představte si, že podnikáte, vydělali jste slušné peníze a měli byste odvést daň 200 tisíc. Když přiznání odevzdáte měsíc po termínu, může vás to stát několik tisíc navíc. A to mluvíme jen o pokutě samotné.

Finanční úřad ale není robot. Každý případ posuzuje zvlášť. Podívá se na to, jestli jste třeba poprvé zapomněli, nebo jestli se vám to stává pořád. Zajímá ho, jestli s nimi komunikujete, nebo je ignorujete. Měli jste třeba vážné zdravotní problémy? Nebo vám vyhořela účetní firma? Takové okolnosti se berou v úvahu.

Zákon nestanovuje žádné minimum, takže při drobném zaváhání a dobré historii můžete vyjít relativně levně. Na druhou stranu, když to zanedbáváte opakovaně nebo přijdete třeba tři měsíce po termínu, můžete počítat s maximální sazbou.

Co když přiznání nepodáte vůbec? To je ještě horší. Úřad si pak může daň určit sám podle vlastního odhadu – a věřte, že nebude šetřit ve váš prospěch. Většinou vám naúčtují víc, než byste reálně měli platit.

A pozor, to není všechno. Když nejen že podáte přiznání pozdě, ale navíc nezaplatíte daň včas, čeká vás další penále – opět 0,05 procenta z dlužné částky za každý den. To už se to pak pěkně sčítá. Představte si to jako snowball efekt – čím déle to necháváte být, tím víc to narůstá.

Takže co si z toho odnést? Opožděné podání vás může stát nejen samotnou pokutu, ale i penále z neuhrazené daně. A když to celé sečtete, můžete skončit s účtem o dost vyšším, než jste původně čekali. Zvlášť když prodlení trvá týdny nebo měsíce a jedná se o vyšší částky.

Nejlepší rada? Nečekejte na poslední chvíli. A když už víte, že to nestíháte, ozvěte se úřadu předem. Někdy je možné domluvit odklad nebo aspoň vysvětlit situaci. Mnohem lepší než ticho a pak nepříjemné překvapení v poštovní schránce.

Lhůty pro podání daňového přiznání v ČR

Daňové přiznání je dokument, bez kterého se v České republice prostě neobejdete. Pokud máte příjmy, které je potřeba zdanit, musíte ho podat včas. Dodržení termínu není jen formalita – je to povinnost, která vás může při nedodržení pěkně potrápit.

Kolik tedy máte času? Standardně tři měsíce po skončení zdaňovacího období. Pro většinu z nás to znamená, že přiznání za loňský rok musí být u finančního úřadu nejpozději 1. dubna. Zní to jednoduše, že? Jenže právě v těch jarních měsících se hodně lidí začne potit, když si uvědomí, že termín se blíží a oni ještě nemají všechny podklady pohromadě.

Máte daňového poradce nebo advokáta, který vás v daňových věcech zastupuje? Pak máte štěstí. Automaticky získáváte další tři měsíce navíc, takže můžete přiznání podat až do 1. července. Pozor ale – musí vás skutečně zastupovat na základě řádné plné moci a finanční úřad o tom musí vědět. Nestačí jen říct, že někdo pro vás daně dělá.

Co když ani tento termín nestíháte? Můžete požádat o další prodloužení lhůty, ale musíte tak učinit ještě před tím, než původní termín vyprší. Finanční úřad vám může dát další čas, obvykle tak tři měsíce. Tady je ale důležité vědět jednu věc: i když vám prodlouží lhůtu pro podání přiznání, neznamená to, že nemusíte platit daň včas. Pokud víte, že budete mít daňovou povinnost, raději si spočítejte alespoň přibližně kolik a zaplaťte, jinak vám poběží úroky z prodlení.

S DPH je to pak úplně jiná písnička. Tady se nepřiznává jednou ročně, ale mnohem častěji. Pokud jste měsíční plátce, máte na podání přiznání jen 25 dní po skončení měsíce. Čtvrtletní plátci mají trochu více času, ale pořád je to rychlé tempo. Pro někoho, kdo začíná s podnikáním, může být tahle administrativa pořádná zátěž.

A co se stane, když to prostě nestíháte a podáte přiznání pozdě? Automaticky vám hrozí pokuta. Není to jen symbolická částka – zákon stanoví minimum 500 korun, ale v praxi to může být mnohem víc. Záleží na tom, jak moc jste zpozdili a jaká je výše vaší daňové povinnosti. Když už jste třeba druhý rok v řadě pozdě, finanční úřad nebude mít slitování. A nemá na výběr – pokutu vyměřit musí.

Stává se to častěji, než si myslíte. Někdo zapomene, někdo podcenil přípravu podkladů, jinému se prostě pokazil počítač v nejméně vhodnou chvíli. Výmluvy ale u finančního úřadu moc neplatí.

Sankce při překročení zákonné lhůty pro podání

Když vám projde termín pro odevzdání daňového přiznání, nejde jen o nepříjemnou administrativní chybu. Sankce za zmeškání zákonné lhůty mohou pořádně zatížit vaši peněženku. A to je přesně důvod, proč tento systém pokut vůbec existuje – má vás motivovat k tomu, abyste si své povinnosti k finančnímu úřadu plnili včas.

Kolik vás to může stát? Minimálně 500 korun, v nejhorším případě až 300 000 korun. Velký rozdíl, že? Záleží na tom, jak dlouho jste v prodlení, kolik byste měli na daních zaplatit a jestli jste už podobný problém měli v minulosti. Finanční úřad se na každý případ dívá individuálně – není to jen slepé házení čísel podle nějaké tabulky.

Co se stane, když termín zmešká? Správce daně vám může pokutou napálit automaticky. Nepotřebuje k tomu žádné zvláštní řízení ani vám nemusí posílat předchozí upozornění. Pokuta přijde buď spolu s platebním výměrem, nebo jako samostatné rozhodnutí. Dobrou zprávou je, že když odevzdáte přiznání se zpožděním, neznamená to automaticky maximální pokutu.

Chcete vědět, co vás čeká? Podívejte se na webové stránky finanční správy nebo zajděte přímo na finanční úřad. A pokud vidíte, že termín nestihnete z vážných důvodů, můžete požádat o prodloužení lhůty. Není to žádná ostuda – lepší to vyřešit předem než čekat na pokutu.

Základní termín pro podání daňového přiznání je tři měsíce od konce zdaňovacího období. U daně z příjmů to znamená konec března následujícího roku. Máte daňového poradce nebo advokáta? Pak se lhůta automaticky prodlužuje do konce června, při elektronickém podání dokonce do konce července.

Ale pozor – pokuta není všechno. Když současně nezaplatíte daň včas, čeká vás ještě penále z neuhrazené částky. To se počítá každý den zvlášť a běží nezávisle na pokutě za pozdní podání. Když se to nasčítá za delší dobu a u vyšší daňové povinnosti, může to být opravdu nepříjemné překvapení.

A tady je důležitá věc, kterou hodně lidí netuší: i když nemáte žádnou daň k zaplacení nebo dokonce čekáte na přeplatek, musíte přiznání podat včas. Nulová daňová povinnost vás neospravedlňuje. Pokuta vám může přijít i v takovém případě, sice obvykle nižší, ale přece.

Rozdíl mezi pokutou a penále z daně

Daňové pokuty a penále – na první pohled možná vypadají podobně, ale ve skutečnosti jde o dva naprosto odlišné nástroje, které mají každý své vlastní pravidla. A věřte mi, že znát rozdíl mezi nimi se vám může v praxi opravdu hodit.

Pokuta za pozdní podání daňového přiznání je klasická sankce. Prostě trest za to, že jste nepodali přiznání včas. Správce daně vám ji může uložit, když zapomenete nebo nestihněte podat přiznání, hlášení nebo jakýkoliv jiný dokument v termínu. Může to být od pěti set až po pět set tisíc korun – záleží na tom, jak moc jste se spletli, jak dlouho to trvalo a co k tomu vedlo. Úřad přihlíží i k tomu, jestli jste to pokazili poprvé nebo už opakovaně, jaké jste měli důvody a jestli jste se snažili situaci nějak napravit.

Penále z daně funguje úplně jinak. Není to pokuta – spíš takový úrok z prodlení, který má státu nahradit to, co ztratil tím, že jste daň nezaplatili včas. Penále vzniká automaticky ze zákona, jakmile nezaplatíte daň v termínu splatnosti. Počítá se to procentem z nezaplacené částky za každý den, kdy dlužíte. Momentálně je sazba 0,05 procenta denně z dlužné částky – když si to spočítáte, ročně vychází zhruba na osmnáct procent.

A teď ten klíčový rozdíl: pokuta vás postihne za to, že jste nepodali papíry včas, zatímco penále se týká toho, že jste nezaplatili samotnou daň. Můžete dostat pokutu, i když vám žádná daň nevznikla nebo dokonce máte nárok na vrácení peněz – prostě když nepodáte přiznání v termínu. Penále ale vznikne jen tehdy, když skutečně dlužíte daň a nezaplatíte ji včas.

Způsob, jak tyto sankce vznikají, je taky úplně jiný. Penále běží automaticky – nikdo o něm nemusí rozhodovat, prostě vznikne ze zákona. Pokuta se musí uložit rozhodnutím. A to je důležité, protože správce daně má u pokuty určitý prostor pro posouzení – může zvážit vaši situaci, okolnosti případu a třeba vám pokutu vůbec neuložit nebo ji snížit. U penále nic takového není možné, tam platí jasný matematický výpočet.

Jak to v praxi probíhá? Správce daně vás nejdřív obvykle vyzve, abyste chybějící přiznání podali, a až když to neuděláte, může přijít pokuta. A pozor – proti pokutě se můžete odvolat a vysvětlit, proč by vám neměla být uložena nebo proč by měla být nižší.

Možnost prominutí pokuty finančním úřadem

Finanční úřad může prominout pokutu za pozdní daňové přiznání, pokud mu dokážete, že jste měli opravdu vážný důvod, proč jste nestihli termín. Není to žádná automatika, ale v některých situacích může tahle možnost doslova zachránit situaci.

Žádost musíte podat písemně – emailem nebo poštou, záleží na tom, jak komunikujete s vaším finančákem. A tady je důležité nemyslet si, že stačí napsat pár vět. Musíte popsat přesně, co se stalo a proč jste kvůli tomu nemohli přiznání podat včas. A samozřejmě – doložit to nějakými důkazy. Čím víc podkladů přiložíte, tím lépe.

Co tedy úřad obvykle bere jako vážný důvod? Třeba když jste byli vážně nemocní nebo se něco stalo někomu blízkému, koho jste museli ošetřovat. Představte si, že vás položí zápal plic nebo že se váš partner ocitne v nemocnici – v takových chvílích opravdu nemyslíte na daně. Nebo když vám vyhořel byt, přišla povodeň, nebo se stalo něco podobně dramatického.

Zajímavé je, že i technické problémy s elektronickým podáním můžou být uznány – ale pozor, musí jít skutečně o chybu na straně systému, ne o to, že jste si zapomněli heslo nebo že vám doma nefungoval internet.

Důležité ale je, že finanční úřad nemusí vyhovět každé žádosti. Každý případ posuzuje individuálně a zvažuje všechny okolnosti. Když prostě napíšete, že jste měli moc práce nebo že jste nevěděli, kdy je termín, pravděpodobně neuspějete. To samé platí, když argumentujete tím, že nemáte peníze – finanční problémy samy o sobě nejsou důvod pro pozdní podání.

Hraje roli i to, jak jste se k daním chovali v minulosti. Pokud vám jde o první zaváhání a dosud jste vždycky všechno podávali včas a řádně, máte rozhodně lepší karty. Ale když už jste opakovaně zmeškali termíny, úřad bude mnohem přísnější.

Praktická rada na závěr: jakmile zjistíte, že jste termín prošvihli, nebavte se a jednejte. Čím rychleji žádost podáte a čím lepší podklady k ní přiložíte – lékařské zprávy, potvrzení, fotky z pojistky po škodě – tím větší máte šanci na úspěch.

Jak podat daňové přiznání dodatečně

Stalo se vám někdy, že jste po odevzdání daňového přiznání narazili na chybu? Zapomněli jste uvést nějaký příjem, nebo jste si naopak odečetli něco, na co vlastně nemáte nárok? Dodatečné daňové přiznání je přesně pro tyto situace – dává vám možnost věci napravit, aniž byste museli čekat, až si chybu všimne finanční úřad.

Jak na to? Vlastně je to jednodušší, než si většina lidí myslí. Použijete stejný formulář jako při běžném přiznání, jen zaškrtnete políčko, že jde o dodatečné podání. Pozor ale – nestačí uvést jen to, co měníte. Musíte vyplnit celý formulář znovu, tentokrát se správnými údaji. Představte si to jako novou verzi dokumentu, která úplně nahrazuje tu původní.

Doporučuju k formuláři přidat krátký dopis, kde vysvětlíte, co opravujete a proč. Není to sice povinnost, ale úředníkům to hodně usnadní práci a vy budete mít jistotu, že všemu správně rozumí.

A co když přiznání podáte pozdě? Tady to začíná být nepříjemné. Pokuta může být až pět procent z doměřené daně, přičemž minimum je tisíc korun. Možná to zní jako detail, ale při větších částkách se bavíme o slušných penězích navíc.

Zajímavé je, že záleží na tom, kdy dodatečné přiznání podáte. Když zjistíte chybu sami a rychle ji opravíte dřív, než finanční úřad začne cokoliv kontrolovat, můžete vyjít mnohem lépe. Někdy se dokonce pokuta sníží nebo úplně prominuje – samozřejmě za předpokladu, že rovnou doplatíte, co dlužíte, včetně úroků.

Je to trochu jako když se přiznáte k chybě na vlastní pěst versus když vás někdo přistihne. První varianta prostě vypadá lépe a úřady to berou v potaz.

Máte na opravu tři roky od konce zdaňovacího období. Třeba pro daně za rok 2023 můžete dodatečné přiznání podat nejpozději do konce roku 2026. Lhůta se ale může prodloužit, pokud už mezitím probíhá daňová kontrola – pak můžete opravit údaje ještě během ní.

Nejlepší rada? Neotálejte. Čím déle čekáte, tím víc narostou úroky a případné sankce. Finanční úřad vždycky ocení, když člověk sám přijde s tím, že našel chybu a chce ji napravit. Je to signál, že to myslíte poctivě a že nešlo o záměrné zatajení.

Zkrátka – pokud objevíte chybu, nebojte se ji opravit. Je to vaše právo a vlastně i povinnost. A věřte mi, spát se vám bude líp, když budete mít všechno v pořádku, než kdybyste žili ve strachu, že se chyba jednou vynoří při kontrole.

Důsledky nepodání daňového přiznání vůbec

Když daňové přiznání vůbec nepodáte, dostáváte se do mnohem větších problémů, než kdybyste ho jen odevzdali později. Nepodání daňového přiznání je totiž skutečně vážné porušení vašich povinností a důsledky na sebe nenechají dlouho čekat. Zatímco za pozdní podání zaplatíte pokutu v řádu tisíců, za úplné nepodání můžete narazit na sankce, které vás budou stát opravdu hodně.

Co se vlastně stane, když přiznání nepodáte ani po uplynutí lhůty? Finanční úřad si prostě daň vyměří sám podle toho, co má k dispozici. Vezme si údaje z minulých let, informace od vašich obchodních partnerů, podívá se na bankovní výpisy – zkrátka použije cokoliv relevantního, na co narazí. A tady je háček: takhle stanovená daň bývá obvykle mnohem vyšší, než by byla ve skutečnosti. Úřad přece nemá kompletní přehled o vašich výdajích ani o tom, na jaké odpočty máte nárok.

K samotné dani, kterou vám takto určí, se samozřejmě přidá ještě pokuta. A ta může vyšplhat až na 300 000 korun – což je výrazně víc než těch maximálních 50 000 za pouhé zpoždění. Kolik přesně zaplatíte, záleží na různých okolnostech: jestli jste něco podobného provedli poprvé nebo opakovaně, jak vysoká je vaše daňová povinnost, jak dlouho jste to táhli a jestli jste alespoň zkusili něco napravit.

Jenže to pořád není všechno. Připočítá se vám ještě penále z doměřené daně – funguje to v podstatě jako úrok z prodlení. Čím déle to necháte být, tím víc penále naroste. A když si to sečtete – vysoká daň určená podle pomůcek plus pokuta plus naběhlé penále – může vás to stát opravdu hodně peněz.

A co když je částka opravdu vysoká? Pak se dostáváte do ještě vážnějších problémů. Pokud zkrácená daň překročí určitou hranici, můžete čelit trestnímu stíhání za trestný čin zkrácení daně. To už není jen o penězích – v nejhorším případě hrozí i trest odnětí svobody a záznam v rejstříku trestů, který vám komplikuje život na dlouhé roky dopředu.

Možná si říkáte, že když to budete ignorovat, tak to nějak přejde. Opak je pravdou. Zavírat oči před problémem ho nevyřeší, jen ho prohlubuje. Finanční úřad má dost nástrojů, jak si své vymoci – může vám zablokovat účet, poslat exekutora na váš majetek nebo zřídit zástavní právo k vaší nemovitosti. Není to nic příjemného a rozhodně se to nevyplatí.

Odpovědnost za pozdní podání u právnických osob

Firmy a společnosti se musí vyrovnávat s mnohem složitější situací, když nestihnou podat daňové přiznání včas. Nejde jen o samotnou organizaci – problém může zasáhnout i jednatele, ředitele a další lidi, kteří za daně zodpovídají. Pokuta dokáže pořádně zamávat s firemními financemi a celkově zkomplikovat chod podniku.

Jak to vlastně s těmi pokutami funguje? Zákon o správé daní a poplatků to má jasně dané. Firma může dostat pokutu od 500 do 300 000 korun – konkrétní částka závisí na tom, jak moc se opozdila, kolik má zaplatit na daních, jak se chovala v minulosti a dalších souvislostech. Firmy to obvykle odnesou víc než jednotlivci, což dává smysl – mají větší obrat a jejich vliv je širší.

Kdo za to vlastně odpovídá? Především samotná firma jako taková. To znamená, že pokuta jde z firemní kasy. Jenže pozor – někdy se to může dotknout i konkrétních lidí, třeba jednatelů nebo dalších odpovědných osob, zejména když jejich chyba nebo nečinnost vedla k tomu, že se daňové přiznání nepodalo včas.

Opakuje se vám to pravidelně? Pak máte skutečně problém. Finanční úřad si všímá, když firma nestihne termín podruhé nebo potřetí. V takovém případě bude pokuta s největší pravděpodobností mnohem vyšší. A nemusí to být všechno – můžete počítat s tím, že si vás úředníci budou kontrolovat mnohem pečlivěji.

Dobrá firma by měla mít nastavené vlastní systémy kontroly, aby všechny daňové povinnosti zvládla včas. Většinou se o to stará ekonomické oddělení nebo externí daňový poradce, ale konečná zodpovědnost leží vždycky na vedení společnosti. Manažeři a jednatelé musí zajistit, aby všechno běželo, jak má.

Co když vám do toho vstoupily nějaké nepředvídatelné okolnosti? Můžete požádat o prominutí pokuty. Musíte ale finančnímu úřadu dokázat, že jste udělali maximum, abyste termín stihli. Problém je v tom, že běžné organizační potíže nebo personální změny obvykle neobstojí. Úřad chce vidět konkrétní důkazy o mimořádných situacích, které jste prostě nemohli ovlivnit.

Kdy hrozí trestní odpovědnost za daňové úniky

Daňové úniky a jejich trestní důsledky mohou potkat kohokoli z nás – stačí chvilka nepozornosti nebo podcenění situace. Zásadní rozdíl je v tom, zda jde o obyčejnou chybu v papírování, nebo o záměrné podvádění.

Zkuste si představit, že jste prostě nestihli včas podat daňové přiznání. Stává se to. Finanční úřad vám za to sice dá pokutu, ale pořád se bavíme o administrativním přestupku, ne o trestném činu. Pokuta může být až 0,5 % z vaší daňové povinnosti za každý den zpoždění, maximálně však 5 % celkové daně, nebo aspoň 500 korun. Není to příjemné, ale rozhodně to není konec světa. Hlavně když je vaše přiznání jinak v pořádku a odpovídá realitě.

Teď si ale představte úplně jinou situaci. Někdo schválně uvede nižší příjmy, zatají část tržeb nebo vůbec nepodá přiznání, i když ví, že má daňovou povinnost. Tady už se dostáváme do úplně jiné kategorie – do oblasti trestního práva. Takové jednání může naplnit skutkovou podstatu trestného činu zkrácení daně podle trestního zákoníku.

Co rozhoduje o tom, kdy už jde o trestný čin? Především výše škody, kterou způsobíte státu. Když zkrátíte daň o nejméně 50 tisíc korun, hrozí vám až dva roky vězení nebo peněžitý trest. Pokud škoda přesáhne půl milionu, může vám soud uložit až pět let. A v těch nejhorších případech – škoda nad pět milionů nebo organizovaná skupina – mluvíme o trestu tři až osm let odnětí svobody.

Ale pozor, nepanikařte hned při každé chybě v přiznání. Nikdo po vás nechce, abyste byli neomylní. Rozhodující je váš úmysl a to, zda jste věděli, že děláte něco špatného. Když uděláte chybu z nepozornosti nebo proto, že jste něčemu nerozuměli, většinou vás nečeká trestní stíhání. Dostanete správní sankci a máte šanci věci napravit.

Problém nastává, když někdo hrubě ignoruje své povinnosti a chová se bezohledně k daňovým předpisům. I taková hrubá nedbalost může v některých případech vést k trestnímu stíhání. Proto je lepší při nejmenších pochybnostech požádat o radu nebo se poradit s odborníkem, než riskovat vážné právní důsledky.

Kdo odkládá své daňové povinnosti na zítřek, ten platí pokutu dnes a ztrácí klid navždy.

Vratislav Konečný

Jak minimalizovat riziko vysokých pokut

Když se bavíme o daních, asi všichni víme, že je lepší problémům předcházet, než je pak s vypětím všech sil řešit. Jak si ušetřit starosti s vysokými pokutami za opožděné daňové přiznání? Hlavně si všechno pořádně naplánovat a mít věci pod kontrolou. Finanční úřad totiž není instituce, která by vám laskavě odpustila, že jste to nestihli – sankce dokážou pěkně zabolet.

Začněte tím nejzákladnějším: mějte přehled o všech důležitých termínech. Nestačí si jen zapsat datum odevzdání do mobilu den předem. Vytvořte si systém, který vás upozorní s velkým předstihem – klidně měsíc nebo dva dopředu. Spousta lidí totiž podceňuje, kolik času zabere sehnat všechny potřebné papíry a doklady. A co se pak děje? Horečné shánění faktур na poslední chvíli, stres a přiznání plné chyb.

Vedete si účetnictví průběžně? To vám pak strašně ulehčí život, když přijde čas na daňové přiznání. Představte si, že máte všechny faktury a doklady pěkně srovnané po celý rok – žádné hledání v zásuvkách, žádné zoufalé telefonáty dodavatelům, jestli by vám nemohli poslat duplikát. Dneska je skvělé, že můžete všechno digitalizovat a používat moderní účetní programy. Ušetříte si spoustu nervů.

Co když vidíte, že to prostě nestíháte? Můžete požádat o prodloužení lhůty – ale pozor, musíte to udělat včas a mít pro to pořádný důvod. Finanční úřad vám může dát až tři měsíce navíc, což je docela slušný časový polštář. Jen to nezneužívejte – žádost podávejte, jen když to opravdu potřebujete.

Stojí za to zaplatit daňového poradce nebo účetního? Rozhodně ano. Odborník vám nejen správně zpracuje přiznání, ale hlavně vás včas upozorní na všechno důležité. A co víc – najde vám odpočty a úlevy, o kterých byste možná ani nevěděli. Když to spočítáte, je to mnohem levnější než riskovat pokutu.

A co když už je pozdě a termín vám utekl? Neváhejte ani minutu. Čím déle to budete odkládat, tím víc zaplatíte. Podejte přiznání okamžitě a zkuste požádat o snížení nebo prominutí pokuty. Pokud to způsobila vážná nemoc nebo nějaká nepředvídatelná situace, finanční úřad může být shovívavý. Samozřejmě k tomu budete potřebovat doložit nějaké důkazy – lékařskou zprávu nebo podobné dokumenty, které vaše slova podpoří.